krutorsfilm

Fast and kayakers

2010-05-17T08:34:00.000-07:00

Všichni to znáte natuňený káry , řvoucí motory a holky co maj na sobě tak málo oblečení že by to probudilo i mrtvýho.... A sprint aut na na několi stovek metrů startový a vítěz bere vše!! A nejenom prachy...

Kanál, dva borci , startovný a vítěz bere vše....

Pojďte si každej čtvrtek "zazávodit" na kanál od 19 hod
startovné 50kč (ad ta výhra stojí za to)
vítěz bere vše
systém 3x rozjížďka větší počet vítěztví postupuje(kdyžtak se doladí dle podmínek)
žádný řešení trasy a jestli jedeš hned nebo pak - buď na to máš nebo ne
postupuje se pavoukem
kdo nepřijde má smůlu
nikdo do ničeho nebude kecat jinak čau

Bábovky mužou na břehu sázet na svoje borce

Co Vy na to?

Dík Mirečku a Kopečku za inspiraci

Povodně v Piemontu a Tesinu

2010-05-11T07:39:00.000-07:00

Konečně jsem se opět dostal do vyhlášené oblasti v severní Itálii, a to do Piemontu a sousedícího Tesinu. Ale už samotné domluvání této akce značilo, že to bude velká legrace. Domluvil jsem se s Karlem Boukalem a Mirečkem. Jak někteří tuší, kombinace těchto dvou individuí je vražedná. Karel odpřísáhl, že se bude chovat poslušně a nebude zdržovat. Mireček bral auto a já jsem to nějak domlouval. Což jsem si dost naběhl. Karel byl nadržený jako stepní koza a pořád bombardoval emailama, kdy pojedeme, jak a co bude a potřeboval mít všechno černé na bílém. Mireček byl zase v klidu a říkal, že je to dobrý, že to vidí dobře a to bylo všechno. Nakonec jsme odjeli. Jen nakládání bylo náročnější. Museli jsme Karlovi trochu probrat tašky, protože jich měl asi deset. Nakonec se po dlouhé cestě, okořeněné jedním blouděním, konečně ocitáme u Versazky. Mireček řiká, že to je ideální řeka na rozjetí, tak ji pro jistotu dáváme celou, už od mostu.Míra pořád tvrdí, že je dobrá voda a pohoda. Nakonec se ukazuje, že voda je vyšší střední. Ale jinak super svezení. No a pak to začalo. Pršelo a pršelo a pršelo. A když už vysvitlo sluníčko, tak jsme z toho byli trošku nervozní, kde zas bude ten déšť. No a jinak klasika:
skvotování všude možně.
Jeden hodný ital nám dokonce nabídl své dvě garáže k přespání a ještě kotelnu k usušení věcí.
A velký věčírek, kde během večera potkáváme místního domorodce i s krávami. Tentýž domorodec ráno přináší čerstvé domácí mléko a sýr.
Utíkání z řek.
Povodně.
Ponorka mezi učastníky zájezdu.
Šikana druhých,
atd. Jako byste to neznali...

Represent King of the wave

2010-05-10T07:55:00.000-07:00

Nějak mě jednou volal Kopeček že potřebuje odspeakrovat nějaký závody v aqua parku v Čestlicích, moc jsem to neřešil nevěděl jsem co to bude a jestli vůbec. Pak mě začal nahánět a dohodli jsme se na termínu. Přijedu tam v nekřesťanskou hodinu před sedmou že potřebuje ještě pomoct. Vše se připravilo a já sem docela koukal co z toho vznikne. Měly být umělé vlny a na nich freestyle. Všechno bylo hodně vyplážovaný a vyletněný tak to byla pohodička v hnusné počasí a zimě které bylo venku . Taky hromada tobogánů byla parádička. No vlny běžely chvilku a pak shořel motor což byla dost smůla. No nakonec se to celé odjelo na flatu a bylo to docela fajn. Bylo vidět kdo jak pečlivě trenoval v zimě na bazénu čekal jsem brutální večerní kalbu a zdemolovaný vybavení ale naštěstí to neproběhlo v klidu jelikož většina učastníků odjela na nominační závody do Plzně. jelikož mě se to netýkaá dal jsem si nějaký drinky a nechla jsem se odvést Luckou domů....

Další pokračování....

2010-05-10T07:46:00.000-07:00

Tak se nám pomalu rozběhla sezona na plný obrátky. Lyže a zimní hračky pomalu spinkají v kumbálech a kajaky si svištějí po všech říčkách a řekách tak prvních pár fotek a článků.

První voda v roce byla Kamenice, všichni čekali že bude pádlování v čechách pecka ale nebylo skoro nic. No takže pár fotek že sme tam opravdu byli.

Poslední lyže

2010-04-08T10:43:00.000-07:00

Poslední lyže

Tak už to tak vypadá že zima končí a nejspíš se na lyže nepojede.Tak tady asi jediný fotky z mého lyžování. Nakonec sem se i přes operaci kolene dostal na sjezdovky, zajezdil si na railech a zalítal na bigairu.Dokonce jsem stihnul prašan na Medvědíně. Bohužel mám jenom tyto fotky....

Ice climbing

2010-01-30T23:37:00.001-08:00

Já a Pítrs jsme jeli do Víru ,což je mezi vodáky známá lokalita. Několik let se zde konali FS závody ,ale já se tam ocitl v zimě a v – 15°C. Proč?
Jel jsem s Pítrsem natáčet školení firmy Raveltik což je česká firmička, která dělá cepíny a mačky na ledové lezení. A jelikož ve Víru je první česká stěna na ledové lezení, bylo to právě tam. Já jsem s ledolezením nikdy neměl zkušenost, vždycky když jsem viděl někoho líz po nějakém obrovském rampouchu, chtěl jsem si to zkusit. Šup a najedno tu byla šance. Když jsme splnili svoje pracovní povinnosti stál jsem před ní s mačkami na nohou a cepíny v rukách.Byl jsem ledo panic. Ale šlo to krásně šup šup a byl jsem nahoře. Samozřejmě že jsem si zvolil jemnou slečnu a né hnedka nějakou náruživou samici ,ale druhá cesta byla už těžší a ta další také. Postupně jsem slezl všechny ty mladý krásky ,co tam byly, ale je pravda, že jsem to jen tak šolíchal. Na poprvé sem nemohl řádit jako ostřílenej borec Ale musím vám říct, že to je láska na první pohled. A teďka jsem se dal do trénovaní a chystám se tam na ty opravdové královny ledových cest na stěně ve Víru.

Me and Pítrs visited a small village near Brno, Vír. It was 3rd time for Pítrs, and for me it was the first time there. .I was helping him with his work, he was doing a small document about Czech company, which makes Ice-axe and crampoons. Why there? Because there is the only one Ice wall in the Czech Republic . It was my first experience with Ice climbing.. Its fascinated me. From the time I saw a photography of a ice climber, I have always wanted to try this. Now there was a possibility. When we were done with the document, we tried to climb. It was awesome. Its really different from normal rock-climbing. I have never used Ice axe and crampoons before, but is really fun. I climbed 6 ways to the top. I want to come back. and climb more and more and more…

Snowkayaking on Petřín

2010-01-22T09:46:00.000-08:00

Opět se nám poštěstilo to, že napadlo v Praze větší než malé množství sněhu. Vyrazil jsem s Luckou a kámošem Márou na Petřín. Jsou oba nevodáci, tak tomu moc nevěřili, že to jde, chtěli si to zkusit na nějakým menším kopci, tak jsem je vytáhl na Petřín. Pro kolemjdoucí jsme tam byli zřejmě zajímavým zpestřením, koukali jako co to je za speciální boby. No všeobecně jsme působili dost rozruch. První seznamovací jízdy byla dost legrace, jelikož Lucka s Márou moc netušili jak se kajak ovládá, a tak se nekontrolovatelně řítili z kopce dolu, rozháněli přihlížející čumily a bořili vše, co jim stálo v cestě. Marek se do Bisqiuta ani nemohl vejít, je to holt chlapák, tak mu koukali kolena ven. Ale nakonec pohodička, dali jsme si pár jízd a i v prašánku. Pro mě to bylo super zpestření při mojí rehabilitaci, ale radši sem to pak fyzioterapeutům, ke kterým docházím jako mrzák, moc nevyprávěl.

Snowkayak from Pavel Faustus on Vimeo.

Prague snowkajaking

2010-01-11T11:50:00.000-08:00

A je to tady sněhu dostatek a opět kultovní kopec na ježdění na kajaku v Praze.
Petřín těšte se i krátké videjko a článek ale nejdřív fotky....

Řezání,vrtání, sekání, fet.....

2009-12-20T06:51:00.000-08:00

Operace byla stanovena na 26.11. Domů mně přišlo předvolání co a jak. Měl jsem se dostavit den před operací s různejma zprávama a vyšetřeníma od obvodního lékaře (klasická předoperační vyšetření), dále jsem měl mít s sebou ručník, trenky, triko, hygienické potřeby, berle jsem vyfasoval na klinice a ortézu taky. Naštěstí dva dny před operací mi volali, jestli můžu ještě noc před operací spát doma, tak to jsem přivítal. Nechtěl jsem tam bejt ani o den dýl. Dle plánu jsem se šel nahlásit, vyplnil potřebný papír, byl poučen o zákroku a anestezii a šel jsem domu. Anestezii jsem si zvolil lokální, dlouho jsem řešil, jestli chci slyšet jak mě řezají a podobně, ale celkový anestezie jsem se bál, že nebudu vědět, co se mnou budou dělat. Při lokální jsem si myslel, že když se mi to nebude líbit. tak jim uteču – to byla ale hodně naivní představa. Lokální není prý tak náročná na mozek jako celková a bolest přichází sama k sobě pomalu a i po zákroku mně to přišlo lepší.
Zajímavé bylo pozorovat psychické pochody před operací. Čím víc se přibližovala, tak se člověk choval jinak. Já jsem osobně do toho chtěl jít s čistým stolem, tak jsem se snažil všechny svoje pracovní i osobní povinnosti si dodělat, protože jsem věděl, že můžu být na dlouho mimo. Poslední víkend jsem si chtěl užít, zasportovat, mít pohodu, protože minimálně na 3 měsíce bude utrum. Bohužel to okolí moc nechápalo, že to je pro mě důležité. Každý si řešil svoje problémy, jako školu a podobně, a to mi v ten moment připadalo jako malichernost, která by jeden víkend počkala.
Bohužel se nikdo neuměl vcítit do mojí situace. Je to tak, že kdo to neprožije, tak to nechápe.
Kupodivu poslední noc jsem spal v pohodě, jen se mi o tom maličko zdálo, ale dobrý. Prostě vám to v tý hlavě běhá, ať chcete nebo ne, obzvlášť, když je to vaše větší operace vůbec poprvé. Ráno jsem čekal pěkné rozloučení a popřání hodně sil, ale to se bohužel nekonalo. To je vám pak smutně a moc se vám pod kudlu nechce. Sedíte si v tramvaji, koukáte na lidi a víte, že zejtra nechodíte, půl roku bez sportu, jenom nějaký šudlání, všechen ten shon vám přijde malichernej a zbytečnej. Hlavně se tomu nepoddávat, říkám si. V nemocnici už to jde ráz naráz. Dostanu pokoj naštěstí s týpkem, kterej je v pohodě. Zkušenej kolenář. Už tam je po několikátý, tak mě tam seznamuje s realitou a já se trochu orosím studeným potem. Furt zvažuju útěk.Myšlenka další neschopnosti mě úplně ničí. Mám tu nevýhodu, že koleno doteďka docela funguje a zásadně mě neomezuje, tak se mně moc nechce. Stále chodíme po chodbě a něco hulákáme, sestřičky říkají, to jsou zase dva kousci, prostě na ty postele chceme co nejmíň. Nory říká, jak včera šel strašnou dálku pěšky, aby si nohu ještě užil. Dozvídám se, že jdu jako předobědovej chod. Je mi smutno. Chtěl bych tady někoho mít.Nechápu, jak se musí cejtit někdo, kdo jde na operaci srdce nebo mozku. To musí bejt peklo. Nory, můj novej soused na 4 dny, mně povídá něco o dolzinu, že mi to daj před operací a budu v klidu. A je to tady, přichází setřička. Tak mladý pane svléknout do naha. Pár trapnejch vtípků a už mi to píchá do zadku. Už vím, že operace je realita, která mě nemine. Říkám Norymu, že to nezabírá, že na mě takovéhle věci nefungujou a s veselostí mu vyprávím o všech svých vyšetřeních na kterých jsem kdy byl a balil sestřičky a ták. Ptá se mě, jestli se ještě bojím. Říkám, že ne, že už mně to je jedno, že teďka jsem nastoupil do toho rychlíku a jedu a zase něco hlásím a von na to, tak vidíš vole, že to zabírá, ani o tom nevíš. No to je pravda, hmmm, tak aspoň něco, a už si to smažím v posteli po chodbě na sál. Tady zase dochází humor. Takový ty divný lampy, nepohodlný stůl na operaci. Lidi v rouškách, no humus. Přijde anestezioložka, ta je aspoň vtipná. Něco mně bodá k páteři a pak ještě jednou. Divně mi tuhnou nohy, furt víc a víc se snažím je zvednout. Jde to strašně ale strašně těžko a jen malinko, pak už vůbec. Bouchám se do nohy a nic, ani jí necejtím, jako když boucháte do plnýho balonku vody, ale ta voda jsou vaše svaly.A to nemluvím o pindíkovi, ten byl taky značně gumovej. Vezmou mně nohu a začnou natírat nějakým sajrajtem, pak ji položej. Jenom si říkám, jestli ji nebudou držet, tak mně ta noha sama upadne a urve se, já s tím nic neudělám.Natahujou přese mě zelenou plentu, z toho se usuzuje, že se jde asi na to. Snažím se bejt vtipnej, no spíš jsem trapnej, tak si povídám aspoň s tou anestezioložkou. Říkám, že tady se snaží bejt každej vtipnej, co? a moc to nejde! Ptám se jí, jak ji to baví a ona říká, no co vám mám povídat, když řeknu, že ne, tak budete mít strach. Bavilo by vás to po 40 letech?, ptá se mě. Je mi hrozná zima a divně to se mnou cloumá.Teďka to tady navrtáme, slyším vrtačku a něco mi vibruje celým tělem, kostmi, ale nebolí to. Pak najednou slyším kovový rány- železo na železo. A v jejich rytmu lehce popojíždím nahoru. Jo, tak to je majzlík, to sem netušil. Přichází na řadu pila.Tak to je hnus největší, takhle odpornej zvuk jsem ještě neslyšel. Neznělo ani jak motorovka u nás v práci na střeše. Spíš, jako kdyby řezala pila nějakej umakart. To ve mně drnčí taky kosti, ale opět se to dá. Pak už jen vyvrtat díry, kterýma se to tam všechno nastrká. Přichází primář, který mně to má dělat. On totiž jeden operatér to připravuje a druhej se hrabe v koleni. Zapnou televizi a hele moje koleno zevnitř. Jéééé vaz a jak je krásně roztřepenej a slova pana primáře, že je v “prdeli“ , mě ujišťujou v tom, co jsem si myslel. A hele, prej utrženej meniskus, když nadzvedne něco, co vypadá jako měsíček mandarinky. To mě teda trochu nasr... Přece řikal, že si ho můžu utrhnout a ne, že ho mám utrženej. Slyším: „ Vyndat!“ Naivně se ptám, jestli to nevadí, a suše mně odpovídá, co tam s ním? To je taky pravda, ale zase když jsem ho tam měl téměř 25 let, tak se s ním těžko loučím. Vůbec nechce ven, rvou to, až mě málem stáhnou ze stolu, ale povede se. Pak tam strkaj novej vaz. Prohlížím si, jak tam šroubujou šrouby a nejhorší je hotovo. Všechno pořádně zašít a nazdar . 40 minut a další kus je odškrtnutý. Musím konstatovat, že to jsou normální instalatéři a sekaj to jak Baťa cvičky. Koncem operace mně byla taková zima, že jsem se celej třepal a nemohl to zastavit úplně šílený. Musí mě přetáhnout na postelo-vozejk, to sám nezvládnu, když od pasu dolů nevíte, co máte. Už vím, jak se cejtěj vozejčkáři. Pak mě jako pytel hoven přešoupnou na mojí postel a vezou na pokoj. Potkávám Noryho a jen sděluju, že tam je zima. Čekám, co se bude dít a furt nic. Bouchám se do nohou a stále nic, teprve asi po hodině pomalu začínám cejtit nohy. Nejdříve to jde od pasu, potom se pokouším hejbat prsty, ale moc to nejde. Blbý je, že se mi chce čůrat. Ono je to dobře, protože když se do nějaký doby se nevyčůráte, tak vám dají cévku. Tak to pošlu do bažanta a sestřičky mě chválí, jak pěkně čůrám.Ale je to dost nechutný a připadám si, jak nějakej mrzák, co ani nemůže na záchod .Nejhorší je, že vám to stejně kápne vedle, tak za chvilku pěkně smrdíte ať jste sebe větší frajer nebo ne.Začíná mi v noze pálit, nechávám si dát něco na bolest. To funguje suprově. Proběhnou první návštěvy. Večer si nechávám opět dát dolzín a krásně se v těle rozlívá teplo a sem v klídečku a najednou jsem tuhej a probouzím se druhej den ráno......

Pár odkazů jak to je v reálu:
animace
http://www.youtube.com/watch?v=q96M0jRqn7k&feature=related
na živo ale zřejmě jen replastika nebo štěp barli od jinud (zadní strana stehna)
http://www.youtube.com/watch?v=i8EpT3uCVWU

Koleno - jak to všechno začalo....

2009-12-03T09:00:00.000-08:00

Rozhodl jsem se napsat, co jsem všechno prožíval se svým kolenem. Přetrhl jsem si přední křížový vaz neboli ACL a teď s ním marodim. Nechci se litovat nebo tak něco, spíše pro ty, který to čeká, že se nemusí bát a pro ostatní, kteří mají někoho v okolí, to třeba bude dobrý návod, jak se starat nebo pomoci dotyčnému kolenáři.
Tak jak to bylo pohádko? No hlavně jsem si samozřejmě jako všichni myslel, že se mně to nestane. Sportovec, bývalý cyklista, nohy jako z ocele, ale stalo se. Po tom, co jsem se začal věnovat na plno freeskiing a začal se zlepšovat, jsem to tím pádem hrotil víc a víc. Sezona super rozjetá, na zábradlích už se dával pozadu, popředu, na stranu.Při náskoku točky a votočky, seskoky a náskoky až o 450 °, takže jsem měl radost, jak to krásně jde. Na skocích jsem se naučil 540 a samo sebou to už byla nuda. Tak jsem to začal pokládat a i to pomalu začlo jít a freeride zatím nejlepší, co byl. Na to, že jsem hlavně vodák, tak jsem měl radost a byl jsem spokojenej. Ale taky jsem si s kolenem párkrát hnul a bolelo, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Řikal jsem si: „ … k tomuhle sportu to patří.“ No pak se mě nepovedl jeden rail a koleno se zase přihlásilo. Říkal jsem si poslední skok a kašlu na to. Chtěl jsem BIO 540, no skok byl malej, dal jsem jen 360 a krásně přistál do dopadu, ale najednou strašná bolest. Spadnul jsem a na druhý noze po zemi nějak dojel na stranu a nechápal, co se stalo. Když byla noha v klidu a pokrčený koleno, nebolelo to, ale když jsem se chtěl postavit, tak to nešlo a strašně ale strašně to bolelo. Ještě jsem se stihl pohádat se slečnou, co simuluju, ale když jsem chtěl k horský, tak usoudila, že asi ne. Nějak jsem to doploužil dolů (měl jsem si je zavolat nahoru). Na horský mi to zavázali a já sem dojezdil. Jel jsem domů, cesta utrpení, ale říkal jsem si: „Snad to bude dobrý“. No večer mi bylo sakra divně, takže hurá do Motola na ambulanci. Tam mně koleno prohmatali, bylo trochu oteklé a konstatovali, že asi nic, ale že mám POVOLENÝ vazy ze sportu, takže bezkloubová ortéza a za pár dní ke svýmu ortopedovi. U mého ortopeda se nic nedělo, ortezu jsem měl skoro měsíc. Akorát mi dělali punkce kolena. Všichni mě tím strašili, ale není to nic strašného. Dá se to v klidu vydržet, takže se toho nemusíte bát. Je to akorát trochu nepříjemný. No ale furt se nic nedělo, tak jsem šel za dr.Váchalem, což je špička přes kolena. No ten jen kolenem zakroutil, zatahal a po mé vtipné poznámce, že prej mám ty vazy POVOLENÝ řekl, že je mám PŘETRŽENÝ. Takže to mi vyrazilo dech a rovnou plánovaná operace.(takže to byl opravdu na dlouho poslední skok) Ortezu mám zahodit. Předepsal mně malou kloubovou. Prý můžu lehce sportovat a kolenem hejbat. Dostal jsem i rehabilitaci, což bylo super. První termín operace jsem musel odložit kvůli pádlování v Kanadě. Druhému jsem se nevyhnul. Řříkal, že bych si mohl třeba ještě utrhnout meniskus a to by byla škoda. Jinak jsem s tim fungoval. Mohl jsem dobře dělat cokoli, akorát jsem se vyhejbal sportům, kde se brzdí a rozbíhá: squash, tenis apod. Ale na kickbox jsem chodil. Také to všechno přenášení lodí v Kanadě byla masírka a šlo to v klidu. Od JKB jsem dostal lepší ortezu Don Joy – playmaker ta byla super byla větší, ale líp držela koleno. Občas jsem totiž cítil, jak je nestabilní, jako by chtělo vyskočit, což byl dost hnusnej pocit. No a pomalu se přibližoval den operace.......

Pokračování příště

můžete se těšit na:
co prožívá člověk před operací
něco o legálním fetu v nemocnici
a jaký zvuk vydává vrtačka, pila a dláto na operačním sále
fotky

Pádlování ve dvou

2009-11-21T23:54:00.001-08:00

Co mě k tomu vede? Ano, všude se píše, že to je nebezpečné, že se to nemá a podobně. Tak proč? Hlavni fakt je nedostatek vodáků v okoli. Teďka jsem v Kanadě. Jsme tu dva Češi vodáci. Dalo by se domluvit s místními, ale je to složité. Jaký to teda je? Pro mě úplně něco nového. Herštik už je zvyklej, pádlovali tady takhle s Medvědem před dvěma lety a také na Zélandě. Pro mě to bylo nový, ale rychle jsem si zvyknul a nakonec to bylo super. Asi to není nejbezpečnější, ale nám to vyhovovalo. Základ je mít dobrýho kámoše, kterýmu věříte a rozumíte si na suchu i na vodě. Nemusíte se dohadovat s velkou tlupou, co by, kdo by a jak by? Máte tak neskutečnou pohodičku. My si řekneme, na co chceme, jestli se to jednomu zdá nebo ne. Když se to jednomu nezdá, tak tu řeku nejedeme a jedeme jinou. Dvojice je i nejvariabilnější v rychlém odjezdu na vodu a i na vodě to pak odsejpá. Dá se i natáčet, akorát jeden z dvojice má videa víc a druhej třeba víc fotek, pokud má video jen jeden a druhej má foťák ... . Samozřejmě to má nevýhody, horší jištěni, a to o dost. Jeden zaplave a je to problém, ale dá se to vyřešit. Pomoc při problému je složitá. Když si jeden zlomí ruku, tak druhej musí dojet nebo spolu utéct z řeky.Ale je zajímavý, že jsme začali jezdit ve dvou fakt těžký řeky. Řekneme si, že když se nám to nebude zdát, tak utečeme a nehrajeme si na hrdiny. Když jeden prohlídne, druhej mu věří. Občas se podíváme na sebe a pokrčíme rameny a pak už nezbejvá říct si: no tak holt jedem. Spoléháme se na sebe, vycházíme si vstříc, pomáháme si, uvaříme, no skoro manželské soužití. Je to na každým z nás. Já to mám rád, ale nevím, co budu dělat, až odjedu z Kanady a nechám tu Herštíka...

Kdo zkusil, tak ví...

Nemusíte poslouchat kecy druhejch (jenom jednoho)
Domlouváte se s jedním člověkem
Akceschopnost

Nemáte nikoho na svoz auta (více či méně příjemné procházky pro auto)
Horší jištění
Horší řešení vážných problémů

Asi toho je spousta pro a proti. Nikoho nenavádím, je to na každým. Já jen píšu svoji zkušenost.

More photo for "Kayaking firts and last freerideing"

2009-11-13T23:09:00.000-08:00

Kayaking, first and last freeriding

2009-10-29T14:53:00.000-07:00

First snow came early this year, only 2 weeks ago . It was snowing lot, we had a snow calamite. But I had a plan to go to paddle on a classical fall creek Vavřinecký potok. I settled with my friend Čenda, that we wil go paddling together, because I tought him few times ago. But he haven't run a river before on kayak. It was funny, Čenda swam only once becose he couldn't do an eskymo roll. There was snow all around the river it was crazy.
On Saturday we went to Krkonoše around Mísečky to enjoy first snow. I(Luca) was tired after a championship in rock and roll, which took a part on Saturday on Letná. We ended up 2nd, so I wasn't in a mood either. Anyway, Pavel packed all my staff(that was maybe, why he took forever to pack his staff, but don't tell him, it makes him crazy, when I make fun of him), it was so heavy, that I couldn't go anymore after about 10 steps. I knew, this is gonna be a long trip, so I was a little bit aggressive, when Pavel said something about going faster. After we met our colleges and agreed on our meeting point, it got a bit better. Pavel took my skiing boots, arranged snow-shoes on my feet, and we were ready to go. It was so pretty, the sun was shining on the fresh snow, I was falling in it, and Pavel was trying to get me out,... Finally, we were at the top, where the others were already waiting. We changed, and went closer to the place, where we were supposed to go down. I was a bit scared, because, I haven't skied since last winter, and to go straight to this snow with someone else's skies.. But I made it, it was great, but I couldn't tell this to Pavel, because I just don't say these things, never mind... but I didn't know, that I have to walk quite a long distance back to the car. On the way we met a working lift on Novákova medow. That was something for me. We could freeriding without walking, that's my image of freeriding. I had to make myself interesting, so I set off a bit faster on one jump, so I flew over the fall, and arrested myself in the snow, lost my sky, and Čenda almost jumped on me. Well I made it to the car, we made a group photo, and went home. Our way wasn't without problems of course, heater didn't work, well I just have to used to this I guess.......................
Well and why did I call this my last freeriding? Well in about a month, my leg is gonna be cut off. And Im gonna be even more crazy, and dumb without my leg, Im just telling U, I hope U are looking forward to that, jou jou!

Videos

2009-10-25T14:43:00.000-07:00

My first videos:

This is reportage about Jakub Němec Czech best kayaker

Pavel Faustus - rozhovor s Jakubem Němcem from WW8 expedition group on Vimeo.

and this is spring paddling session with Czech friends

Pavel Faustus - Rakousko from WW8 expedition group on Vimeo.

Big thanks fro Píítrs for suport with camera equipment, more on www.ww8.cz

Foto Otztaler

2009-10-25T14:28:00.000-07:00

There is some photo for my friend Siki. Thanks budy good job.

More avesome photo on daves.rajce.net kayak, snb and etc..... Check it

Maybe new kayakstar...?

2009-10-15T04:46:00.000-07:00

I visited cottage my girlfried and worked there.They have smal pond, infront of their hause. When we had free time I was training wit she eskymo roll.

Two Lovers

2009-10-07T09:45:00.000-07:00

Im back from canada,but I miss it already so much.But on the other hand I´m happy becouse I´m back with my beautiful girlfriend.I arrived on saturday. Next wekend was long.I was missing kayak. I got an indea to go to Otz river with my twou lovers but I have a problem.When i was with one I miss the other, to combine them is a bit harder.At the end everything end up well.On saturdy we went for a walk around the river and I was scout the river for descent(Info down).On sunday morning I ran Tyršovka it was awasome steep rapidin Otz river.We had mediu hight water level.Its was hard and funny. on Sunday afternoom we went to rolerbladeing and walk across Solden city.And all monday we was hiking on moutains itś emazing becouse I never hiked with my g-friend on moutains before.At evening Lucy told me:Next time I go with you and with boat too becouse I want to paddling together with you.....

Niedertalbach

2009-09-30T08:19:00.000-07:00

Hho wants run Niedetalbach with me??

4km ww 5-6

put in: 2 hour walk beside the river

http://kajak.at/Fluesse/showall.php?absch=1&fluss=591&abschID=557&lang=ger

Návrat posledního Mohykána

2009-09-14T20:52:00.000-07:00

Už je to tak.Pomaličku to končí i mě, je to smutný ale je to tak.Jsem poslední co tu zustal z partičky Hošíků. 23.9 jsem doma v Praze. Pojďte pokecat , přivítat se nebo jentak popít udělate mi radost. Všechny Vas rad uvidim protože se mi styskalo takže:
23.9 Boulder v Siti zhruba od 20:00

Návart posledního Mohykána

Skookum creek

2009-09-10T21:00:00.000-07:00

Skookum Creek

Tak nejak uzral cas, chut a nalada neco napsat. Je to uz pomerne dlouho, co jsem v Kanade. Priletel jsem se s hosiky 15.cervna. Padlovali jsme po Rocky Moutain a Cotneyes.Kkluci uz odjeli a ja zustal s Herstikem a jeho holkou v Calgery Pracujem a padlujem tu. Ale co mne nejvic utkvelo v pameti byl Skookum Creek v BC v oblasti Whistleru. To bylo prave BC padlovani, a opravdovy navrat ke korenum. Potom, co se s nami spojil Kubos, rikal,ze by si rad tento potok dal. Jenze jak je v BC zvykem, nikdo o tom potoku nic nevedel, jen ze ho loni nekdo jel a je tam dvacetimetrovy vodopad, kterej je prej z fotek super. Kdyz ho vidis, tak si ho chces dat, aspon to tvrdil Kubos. Ja ho na fotce nevidel az v realu. (A ke vsemu je to pry mustrun). Prej ten potok zhruba sjede maximalne pet lidi za rok. Problem je vychytat vodu, obtiznost a nedostupnost. Rano se potkavame s Kubosovymi kamarady, resime, jestli neni moc vody .Asi ji je vic, rika Kubos, ale co nadelas, ze jo? Je hnusne, ale to tady taky nikdo neresi, tady se padlu je, ikdyz je hnusne. Jedeme nekam zapadlym udolim od veskere civilizace do nejvetsich lesu a houstin, neco ve stylu Boubinskeho pralesa, ale vic drsnejsi. Musime se vysplhat auty na vrchol hor a pak sejit dolu k rece s kajakem na rameni, jenze nase auto to nevyjede. Je to brutalni kopec a cesta, za kterou by se nemuseli stydet v kdejakym lomu. Nakonec nas odvozi mistni se ctyrkolkou. Cesta k vode je vtipne dobrodruzstvi samo o sobe. Dojedete na mytinku do lesa a nekudy dolu je to k rece. Ale nezapominejte, ze dolu k rece je to tim Boubinskym pralesem a sakra z kopce. Taky kdyz tim lesem sejdete moc proti proudu, tak nastoupite do nejakyho strasnyho masakru, co ani mistni moc neznaj. Nejeden filmovej stab se tady v lese ztratil a nenasel nasedaci misto. Ale co, my mame mistniho Guru Kubose a jemu kamarad rekl, kudy tim lesem. Zhruba tricet metru zpatky po mytince a pak dolu... Americani tomu tady rikaji BC Hell Fuck. Prodirani se mezi stromy, slanovani ze skal, krovi, houstiny, padajici kameni velikosti lidske hlavy, sestup horskym potuckem atd .Jste uplne zpoceny, jak to jenom jde, spinavi, vycerpani, a to jeste nejste na vode. Dve a pul hodinky tohohle pekla a jste na rece. Jenze to vam prijde, ze jste jeste ve vetsim pekle, ale co, mistni se tvarej jako ze oukej. Proste souteska pada nekam kamsi. To v Evrope nemate nebo co? My jsme po sjeti prvnich dvaceti metru zase koukali na horu a rikali si, to bude peklo utikat a tak brzo. Nastesti to se nekonalo. Kubos to prohlidnul a Kopecek taky z protejsi strany ze 60 metru, co se vydrapal sutoviskem a nemohl tak videt pres stromy. Jedem, Kubos mizi a nic, no tak postupne jedem vsichni. Hmm, esicko to jsem tusil, ale o tom skoku do soutesky jsem netusil. Tri metry boofuju, dobry, ale jak se to vezme. jsem v kolmejch stenach, okolo jsou vymlety hrnce a v nich kamaradi. Jasne ze je rad vydim, ale jaksi pozapomneli na misto pro me, tak je statecne mijim, valim to nekam dal, ale nastesti dobry. V hruze smrti to rvu na breh a vyskakuju z lodi, no spis to byl brehulak. Vylejvam, nadavam si, ale dobry, akorat nevim, proc kolem mne plave lod. No slusny, hnedka na zacatku. Jedu za ni, ale nechytnuji, az pak dal kluci.Takze nase skupinka se redukuje o dva, co jdou na horu. To jsem jim nepral, ale mozna zavidel (neumrou na rece a kdyz je nesezere medved, tak prezijou). Bali jsme se vsichni... Dal si to valime v dobrym stylu a celkem na oci. Ale co se nedeje. Souteska a neni videt spodni hladina, ale jakasi skala naproti. Hmmm, takze 10-12metrovy vodopad. No jestli ho nekdo nechtel prenyst, tak ho musel skocit po nohou, tohle prenyst jinak nejde. Ale vodopad je super bozi, paradni, krasnej, sexy, davame ho vsichni, akorat George dostava sodu, ale parada. Dal uzjsme u te zminovane dvacitky. No, ze bych ji chtel jet hnedka na prvni kouknuti, to fakt ne!! No ale casem jsem si rekl, ze jo, jenze to si nerekli vsichni, takze prenasime mustrun, no slusna drina posilat lode pres dve hazecky natazeny pres strany v udoli mezi stromama, kam nechodi ani kamzici, jak to je prudky. Hele, jede mi lod. Klucii, ja jsem to preci chtel jet, rikam si v hlave. Uf vymluva je na svete, nakonec nesem vsichni Nesli jsme to asi hodinu nebo dve a dost jsme zmrzli a nechtelo se nam pak riskovat a pod vodopadem to vsechno teklo pod strom a do valce mensich nez vetsich rozmeru. I to nasedani nad tim valcem a jeho objizdka byla dost akcni, natoz po skoku dvacitky. No a pak uz tu mame zaverecne slajdy a jsme venku ze soutesky spinavy, utahany a stastny. Potkavame kluky, co utekli, prej cekaji asi 20 min. Hmm, chtel bych utikat ze soutesky cca 5 hodin ne-li jeste dyl. No dole je super euforie, bylo to proste super, i to slejzani k vode a sileny prenaseni. Je to asi jistej druh masochizmu, ale to k padlovani v BC asi patri. Nejhorsi je, ze se mi tady zacina libit. No kdyz si vzpomenu, jak jsme se predtim bali a nikdo nechtel jet. Voni se totiz bali vsichni, voni se totiz bojej vsichni a o tom to je. Proto to clovek prezije a je pak stastnej. A verte mi, neni nad to, v nedeli se na celej den zasekat do soutesky, vylizt vecer dobitej jak pes a jet domu. Co byste prece v nedeli jinyho delali, ze jo....

Takle to zacalo,jsme tam hledejte

Takle to pokracovalo

Padlovani ve dvou

2009-09-08T18:16:00.000-07:00

Elbow river

2009-08-30T07:27:00.000-07:00

River flows near the calgery, 1,5 hours driving north west.we ran 3 times oom boths small and high water level.The river is 6km long and is class 2-4.Firts dufficul place is drop3-4m hight and them flows into some technicla parts.The second hard place is narow rapids 100m long.And the last fanny place is slide with a hole in the middle then right curve an a very last hole.It's funny easy river to run after work.

Sutherlandfalls

2009-08-29T16:01:00.001-07:00

60ft/20m hight waterfall.I woke up and went to check itthis waterfall. I newer saw befero.I said to myselft:"hmm this is hight but today is god day for droping waterfalls.this is thing what I want to do".And I did it.My czech paddling friends had diferent idea.All riht only I run.I was unloaded boat and changed gearI prepeared cameras, Mirecek said me:"I go with you" I droped haw I wanted, but i have broken paddle. Mirecek hit nose on his boat and swam.I was not scared.

New blogg

2009-08-28T18:00:00.001-07:00

I start a new blogg.Why?Why not?That is easy.Firstly I need to train my english this is perfect opportunity.Secendly I want to preasent stories of my an my friends it' will be stories kayaking, freerideskiing,freeridebiing etc....
So who we are? We are Krutors crew.We are goodfellas, who exploring world on kayak,ski,bike... and we loves our live!