Koleno - jak to všechno začalo....

Rozhodl jsem se napsat, co jsem všechno prožíval se svým kolenem. Přetrhl jsem si přední křížový vaz neboli ACL a teď s ním marodim. Nechci se litovat nebo tak něco, spíše pro ty, který to čeká, že se nemusí bát a pro ostatní, kteří mají někoho v okolí, to třeba bude dobrý návod, jak se starat nebo pomoci dotyčnému kolenáři.
Tak jak to bylo pohádko? No hlavně jsem si samozřejmě jako všichni myslel, že se mně to nestane. Sportovec, bývalý cyklista, nohy jako z ocele, ale stalo se. Po tom, co jsem se začal věnovat na plno freeskiing a začal se zlepšovat, jsem to tím pádem hrotil víc a víc. Sezona super rozjetá, na zábradlích už se dával pozadu, popředu, na stranu.Při náskoku točky a votočky, seskoky a náskoky až o 450 °, takže jsem měl radost, jak to krásně jde. Na skocích jsem se naučil 540 a samo sebou to už byla nuda. Tak jsem to začal pokládat a i to pomalu začlo jít a freeride zatím nejlepší, co byl. Na to, že jsem hlavně vodák, tak jsem měl radost a byl jsem spokojenej. Ale taky jsem si s kolenem párkrát hnul a bolelo, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Řikal jsem si: „ … k tomuhle sportu to patří.“ No pak se mě nepovedl jeden rail a koleno se zase přihlásilo. Říkal jsem si poslední skok a kašlu na to. Chtěl jsem BIO 540, no skok byl malej, dal jsem jen 360 a krásně přistál do dopadu, ale najednou strašná bolest. Spadnul jsem a na druhý noze po zemi nějak dojel na stranu a nechápal, co se stalo. Když byla noha v klidu a pokrčený koleno, nebolelo to, ale když jsem se chtěl postavit, tak to nešlo a strašně ale strašně to bolelo. Ještě jsem se stihl pohádat se slečnou, co simuluju, ale když jsem chtěl k horský, tak usoudila, že asi ne. Nějak jsem to doploužil dolů (měl jsem si je zavolat nahoru). Na horský mi to zavázali a já sem dojezdil. Jel jsem domů, cesta utrpení, ale říkal jsem si: „Snad to bude dobrý“. No večer mi bylo sakra divně, takže hurá do Motola na ambulanci. Tam mně koleno prohmatali, bylo trochu oteklé a konstatovali, že asi nic, ale že mám POVOLENÝ vazy ze sportu, takže bezkloubová ortéza a za pár dní ke svýmu ortopedovi. U mého ortopeda se nic nedělo, ortezu jsem měl skoro měsíc. Akorát mi dělali punkce kolena. Všichni mě tím strašili, ale není to nic strašného. Dá se to v klidu vydržet, takže se toho nemusíte bát. Je to akorát trochu nepříjemný. No ale furt se nic nedělo, tak jsem šel za dr.Váchalem, což je špička přes kolena. No ten jen kolenem zakroutil, zatahal a po mé vtipné poznámce, že prej mám ty vazy POVOLENÝ řekl, že je mám PŘETRŽENÝ. Takže to mi vyrazilo dech a rovnou plánovaná operace.(takže to byl opravdu na dlouho poslední skok) Ortezu mám zahodit. Předepsal mně malou kloubovou. Prý můžu lehce sportovat a kolenem hejbat. Dostal jsem i rehabilitaci, což bylo super. První termín operace jsem musel odložit kvůli pádlování v Kanadě. Druhému jsem se nevyhnul. Řříkal, že bych si mohl třeba ještě utrhnout meniskus a to by byla škoda. Jinak jsem s tim fungoval. Mohl jsem dobře dělat cokoli, akorát jsem se vyhejbal sportům, kde se brzdí a rozbíhá: squash, tenis apod. Ale na kickbox jsem chodil. Také to všechno přenášení lodí v Kanadě byla masírka a šlo to v klidu. Od JKB jsem dostal lepší ortezu Don Joy – playmaker ta byla super byla větší, ale líp držela koleno. Občas jsem totiž cítil, jak je nestabilní, jako by chtělo vyskočit, což byl dost hnusnej pocit. No a pomalu se přibližoval den operace.......

Pokračování příště

můžete se těšit na:
co prožívá člověk před operací
něco o legálním fetu v nemocnici
a jaký zvuk vydává vrtačka, pila a dláto na operačním sále
fotky